Zhruba 6 km na sever od Chroustkova, dříve než krajina poklesne o více než 100 výškových metrů k nížině středního Polabí, leží u Nové Lhoty opomíjená lokalita spadající do pásu příbojové zóny svrchnokřídového moře.

V tomto geologickém období se mořská hladina nacházela o 200 až 300 m výše než v současnosti a různorodé mořské sedimenty pískovců a vápenců (v okolí se nachází mimo jiné tzv. Miskovický kras s pseudokrasovými a krasovými jevy) s bohatým výskytem fosílií zde vytvořily 10 - 30 m silné vrstvy naléhající na kompaktní podloží rul (tvoří např. skalní výchozy nad Vrchlicí, od Chlístovic po Kutnou Horu) - podobně jako na mnohem známějším Kaňku.

V okolí horninových výchozů, zde v nadmořské výšce cca 360 m. n. m. se na výhřevných zvětralinách vytvořila teplomilná travní a bylinná společenstva, která kupodivu až dosud odolávají ruderalizaci, zarůstání dřevinami i opakovaným pokusům místních obyvatel proměnit je ve smetiště. Logickou součástí místa jsou i mnohé druhy teplomilného hmyzu (zastihl jsem např. i Xylocopa valga).

Na západněji položené části novolhotské lokality, která je od okolí oddělena jednak zhruba 4m vysokým stupněm s obnaženými usazeninami a z dalších stran téměř neproniknutelnými pásy křovin udržuje stav lokality také kolonie divokých králíků, kteří zde s částečným úspěchem likvidují bující dřevinnou vegetaci a fungují jako žádoucí sukcesní blok. Divoký králík -  kdysi zcela běžný druh - je již na Kutnohorsku k vidění velmi ojediněle.

Jako nemálo jiných maloplošných lokalit i tato degraduje vlivem dlouhodobě malého zájmu jak místní komunity (v kontrastu s pozitivní zmínkou na webu obce Vidice), tak zainteresovaných státních orgánů.