Jak se mi fotilo s Oly XZ1?

S Olympusem jsem svou pouť světem digitální fotografie v roce 2003 začínal. Tenkrát mohli ostatní výrobci kompaktů jen závidět. Potom se situace zlomila, kdoví jakými cestami se ubíraly myšlenky olympusích duchovních otců, a v několika posledních letech už nemělo velký význam kompaktní (i ty ultrazoomové) novinky jmenované značky nějak pečlivěji sledovat.

Pochvalné zprávy o XZ1 jsem tedy přijal také s notnou dávko nostalgie. Už po krátkém seznámení s vypůjčeným přístrojem (cca 400 snímků a zhruba 10 minut videa) odpovídám na otázku z nadpisu, že  příjemně. Zaprvé je to dílensky precizně zpracovaný přístroj, malý, naprosto nenápadný, spíše těžší. Pokud jde o manipulaci, chtělo by to určitě alespoň nějaký grip. Vzhledem k návyku na pozici spouště u Canonu jsem měl zprvu tendenci tisknout kolečko pro nastavení režimů, které je na horní straně zcela vpravo.

Především vysoká světelnost objektivu je parametr, který bych u svého oblíbence - Canonu G10 více než ocenil. Samozřejmě, že jsem byl zvědav na použitelnost vyšších hodnot ISO - pro ještě velmi kvalitní výstup je podle mne hraniční hodnota 640. Jelikož jsem vzhledem k výjimečnosti situace nechtěl nic ponechat náhodě, fotil jsem i na ISO=800. Pozor, na různých webech se to hemží zaručenými argumenty o bezproblémovém využití vysokých hodnot ISO, na takové pokusy opravdu, ale opravdu nesázejte!

Trochu nemile na mne zapůsobil postup nastavování právě této kardinální hodnoty (v tomto směru jsem samozřejmě "zmlsán" canonovským kolečkem pro zcela přímočarý přístup ke změně ISO) - kombinované použití rolleru a tlačítka INFO určitě není nepřekonatelný problém, ale vzhledem k tomu, že jsem neměl kombinaci zažitou, zbytečně jsem pobíhal na plném slunci s citlivostí nastavenou nesmyslně vysoko. Obdobná procedura je nutná, pokud hodláte nastavit makro.

Rollery jsou dva, jedním z nich je výrazný prstenec kolem objektivu - s ním se pracuje výborně, ten druhý "klasický" na zadní stěně vpravo by měl mít výraznější okraj - zde preferuji vroubkování v provedení made in Canon.

Z letmého kontaktu mi v paměti ulpělo tlačítko pro přímý přístup k výběru některého z 11 poloh zaostřovacího pole - je určitě plusovým bodem. Naopak velké zklamání mi připravila výdrž baterií - výše zmíněný počet snímků a video vycucly 2 plně nabité baterie - tady výrobce v udávaných parametry značně přestřelil. Video jsem také vyzkoušel, pro představu 1 minuta v HD kvalitě cca 260 MB (pikantní je, že v diskusi k přístoji na Megapixelu, píše prodejce něco o 15 MB!). Kvalitu nejsem schopen posoudit, videu se zatím nevěnuji.

Sečteno a podtrženo, je to jistě nadprůměrný kousek ve své kategorii, ale nevěřte, že jde o nějaký přelomový zázrak. Už se těším, jak si někdy příště vyzkouším ty art režimy.