Na konci září jsem se zúčastnil studijní cesty do srbské Autonomní oblasti Vojvodina. Jednalo se o devátý ročník vzdělávací akce organizované pro zástupce škol zřizovaných Královéhradeckým krajem s cílem poznávat systém školství v různých evropských regionech. Součástí cesty bylo rovněž setkání s českou komunitou v oblasti srbského Banátu, která je krajskou samosprávou KHK již déle než desetiletí podporována. Podrobnou cestovní zprávu začínám dílem týkajícím se naší stěžejní oblasti zájmu - školství.

Termín konání: 22. - 27. 9. 2014

Místo konání: Republika Srbsko – Autonomní oblast Vojvodina, obce Kanjiža, Bela Crkva, Vršac, Česko Selo, Kruščica, Bělehrad, Zrenjanin (aktuální teritoriální informace o Srbsku)

Účastníci: radní Královéhradeckého kraje s gescí školství, vedoucí oddělení rozpočtu škol a školských zařízení, zástupkyně kanceláře hejtmana, 29 ředitelů, popř. zástupců středních a speciálních škol a 2 zástupci České školní inspekce.

                                      
Program:
   
1.    den - odjezd z Hradce Králové v 20:00 hod., přejezd na Slovensko

2.    den - noční přejezd přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko. Návštěva obce Kanjiža – setkání s představiteli místní samosprávy, přednáška na téma vzdělávací systém v Srbsku. Přednáška se konala ve zcela novém vzdělávácím centru dokončeném v roce 2014 a financovaném Švýcarskem (fotodokumentace). Stylově jsou novostavby kolem Hlavního náměstí v Kanjiži inspirovány současnou maďarskou architekturou - maďarský živel je v této oblasti nejpozději od druhé poloviny 18. století dominantní. Za místní promluvil starosta, šéf místní rozvojové agentury a ředitelka centra. Místní média posléze natočila rozhovor s radní KHK pro školství. Následovala prohlídka školního hospodářství místní Střední zemědělské školy „Besedeš Jožef“ (školy v Srbsku snad do jedné nesou jména nějak významných osobností - umělců, vědců a velmi často komunistických partyzánů).

Přejezd do Bele Crkvi k ubytování na okraji města poblíž jezer vzniklých po těžbě písků, které jsou využívany k rekreaci. Penzion Villa Maryja poskytoval slušný standard bydlení, v této oblasti nikoli běžný.

3.    den - prohlídky a besedy s představiteli škol v Bele Crkvi: (1. skupina v Technické škole „Sava Muncan“ (fotodokumentace), 2. skupina v Gymnáziu a ekonomické škole). Prohlídka Kulturního domu a muzea v obci Česke Selo. Návštěva základní školy v Kruščici, fotbalové utkání, folklórní představení, večeře s krajany.

4.    den - prohlídky a besedy s představiteli škol ve Vršaci: (1. skupina ve střední zemědělské škole, 2. skupina ve škole pro základní a střední vzdělávání (speciální škola) „Jelena Varjaški“). V odpoledních hodinách přejezd a prohlídka centra Bělehradu. Večeře s rodáky v Českom Sele, 

5.    den - přejezd do Zrenjaninu, návštěva škol: společně Chemicko-potravinářská a textilní škola „Uroš Predič“ + Průmyslová škola a Elektrotechnická škola „Nikola Tesla“. Odjezd zpět do ČR

6.    den - v časných ranních hodinách návrat do ČR - Hradce Králové.


Vyhodnocení cesty:  
   
Pracovní cesta byla tematicky zaměřena na střední školství v Srbsku a na setkání s českou komunitou.
Souhrnnou informaci jsme obdrželi v úterý během návštěvy vzdělávacího centra v Kanjiži, kde jsme absolvovali přednášku a navazující diskuzi k této problematice.
Následně se účastníci stáže rozdělovali podle zájmu do 2 skupin a v těchto menších kolektivech 3. a 4. den individuálně navštívili jednotlivé školy. Na školách jsme se seznámili s jejich vzdělávací nabídkou a vybavením, mohli jsme si doplnit některé další znalosti (trh práce, …).
Protože na území Vojvodiny žije řada národnostních menšin, seznámili jsme se i s přístupy státu při jejich vzdělávání (výuka jazyků, výuka v jazycích národnostních menšin).
Nemalý význam přikládáme setkání s krajany žijícími v obcích Česko Selo a Kruščica, seznámení s jejich zvyky a způsobem života.
…………………………………………………………………………………………………………………………………….
Shrnutí informací o školství

Systém středního vzdělávání v zemi

Gymnázia (gimnazije) - všeobecné studium na 4 roky, příprava na studium na vysoké škole
Střední odborné školy (stručne škole) - výuka na 3 – 4 roky, zahrnuje i praktickou činnost
Smíšené školy (mešovite škole) - kromě obecného gymnaziálního vzdělávání je možné získat i odborné vzdělávání
Umělecké školy (umetničke škole) - studium na 4 roky, zaměření na hudbu, tanec, výtvarné obory
Střední školy pro vzdělávání dospělých
Střední školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami - zaměření na řemesla (jednodušší práce)

Rozložení škol (údaje za Srbskou republiku byly prezentovány jako údaje z r. 2006, údaje o obyvatelstvu z roku 2013)

Srbská republika (7 100 000 obyvatel)

128 gymnázií
337 odborných škol
34 speciálních škol
33 uměleckých škol   
 

AO Vojvodina (1 930 000 obyvatel)

117 středních škol v 39 správních oblastech
10 speciálních škol

Jazykové vzdělávání

Ve Vojvodině 6 úředních jazyků (celkově 26 různých etnik) - srbsky, maďarsky, slovinsky, rumunsky, rusky, chorvatsky. U některých škol je vzdělávání zabezpečeno i v jazycích národnostních menšin.
 

Probíhající reformy vzdělávání

Pociťují potřebu reformovat školství. Provedli reformu u předškolního a základního vzdělávání.
U středního a vysokého školství reforma zahájena, nikoliv však provedena. Proběhla diskuze o posílení gymnázií, v závěru podpořena orientace na odborné školství, řemesla.

Cíle reformy:

• rozvoj sítě základních, středních a vysokých škol
• rozvoj odborného vzdělávání
• omezení speciálních základních škol
• registrace všech institucí předškolního vzdělávání
• rozvoj systému závěrečné zkoušky u středního vzdělávání – všeobecného, odborného i uměleckého vzdělávání
• reforma počítá s jednotnými závěrečnými zkouškami u řemesel i u maturit (jednotné zadání připravené ministerstvem)

Od roku 2000 se opakuje situace - nová vláda = nová reforma.

Školní dokumentace
 

• statut školy – obecný právní dokument
• školní program – schvaluje ministerstvo Vojvodiny na návrh samosprávy (= zřizovatele); základní koncept a obsah vzdělávání jsou však dány státními osnovami
• roční program činnosti školy (nutně dokončen vždy do 15. 9.)
• rozvojový plán na 3-5 let
• plán odborného vzdělávání pedagogických pracovníků (součástí ročního plánu)
• ve školách jsou vytvářeny týmy, které na plánech pracují.
• podílí se na tom i studenti (školní parlamenty).

Školský zákon považují za velmi moderní a evropský. Je však nutné rozvíjet lidský potenciál (povědomí pedagogů) i přesah k rodinám a celé společnosti.

Za vzor považují finské školství.

Financování

Stát platí platy pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům a související odvody. Financování pedagogické práce se odvíjí od počtu odučených hodin týdně ve státem schválených třídách.

Z rozpočtu samospráv jsou financovány provozní náklady škol, opravy, investice, ale i další vzdělávání pedagogických pracovníků a často i pedagogická asistence, v navštívené speciální škole poskytována doprava a stravování žáků zdarma.
Rozpočtové prostředky státu byly v posledních letech kráceny. Téměř zastaveny velké investice.

Plat pedagoga cca 400€ je nad státním průměrem (zaměstnanci škol uváděli průměr 300€, Národní banka Srbska naproti tomu 388€).

Několik let probíhá diskuze o reformě financování – přechod na výkonové normativy. S ohledem na očekávané velké negativní dopady na zaměstnanost je její zavedení oddalováno (nezaměstnanost je již nyní podle různých zdrojů mezi 21 – 26 %).
Školy nemohou poskytovat služby, popř. pronajímat své prostory za úplatu.

 

Vyučovací povinnost učitele střední školy

Jedná se o18 nebo 20 hodin přímé práce + 6 hodin nepřímé práce ve škole + zbytek do 40 hodin týdně na přípravu. Učitelé předmětů spojených s písemnými pracemi (matematika, jazyky) mají 18 hodin. Učitelé praxe mají 26 hodin.
Ředitelé neučí.

Přijímání žáků do středních škol: podstatné jsou výsledky žáků při studiu na základní škole („závěrečná zkouška“). Žáci pak mohou podle svých výsledků jít na různé typy škol. Střední školy přijímací zkoušky neprovádějí. S ohledem na pokles počtu žáků ve školách výsledky ze základní školy pro přijetí v řadě případů nejsou zcela rozhodující.
 


Poznámky k některým navštíveným školám

Střední zemědělská škola „Besedeš Jožef“ v Kanjiži
Město asi 10 000 obyvatel, 85 % Maďaři, 9 % Srbové, 2% Romové
Vojvodina je prioritně zemědělská oblast s 84 % plochy orné půdy vysoké kvality (černozemě)
Škola s 500 žáky, obory strojní a zemědělské.

• škola využívá areál školního hospodářství s cca 100 ha půdy (z toho 10 ha ovocné sady)
• desítky let staré stroje, výjimečně i nová technika
• k dispozici mechanizační dílna
• fotodokumentace
  
   

Speciální škola „Jelena Varjaški“ ve Vršaci
Město asi 35 000 obyvatel, 70 % Srbové, 10 % Rumuni, 4 % Maďaři, 2,5 % Romové
Navštívená škola existuje 37 let a má ve své nabídce základní vzdělávání (40 žáků) a střední vzdělávání (40 žáků).

• žáci musí před nástupem do speciální školy projít hodnocením komisí složenou ze speciálních pedagogů
• pro každého žáka je vytvářen individuální program
• mají 2 programy: pro lehce postižené a těžce postižené žáky
• střední škola v současné době vzhledem k malému počtu žáků vyučuje pouze obor kadeřník, krejčí a automechanik (jednodušší práce)
• praxi žáci absolvují i u firem
• škola má celkem 33 zaměstnanců, z toho 26 učitelů. Ve škole je zaměstnán i psycholog a bezpečnostní pracovník (ostraha), který zabezpečuje pořádek u vchodu a ve školních prostorách
• žáci začínají základní vzdělávání ve věku 6-7 let. Celkem 8 let se vzdělávají na základní škole, 4 roky na střední škole
• nejlepší úroveň hmotného vybavení ze všech navštívených škol!
• speciální relaxačně stimulační místnost
• zaměstnanci se vyjadřovali dosti rezervovaně k problematice inkluze
• žáci mají vše zdarma včetně dopravy z a na místo bydliště (k dopravě využívána i taxi služba)
• pro žáky 1. – 4. třídy provozují do 16:30 školní družinu
• pozn.: speciální mateřské školy existují v Srbsku také, ale ne ve Vršaci
  
   

Průmyslová škola „Sava Muncan“ v Bele Crkvi
Město asi 8 800 obyvatel, s podřízenými obcemi (tzv. opština) cca 17 000 obyvatel. V opštině dominují Srbové – 76 %, Rumuni 5 %, Češi 4 %, Romové 3 %, Maďaři 2 %
Škola s 400 žáky, 65 učitelů. Obory orientovány na 4 oblasti:

• strojní – úbytek zájmu, nyní zejm. automechanik (výuka autoškoly za cenu pohonných hmot), opravář zemědělských strojů; pro výuku programování CNC nemají stroje
• o chladící a klimatizační techniku není zájem, podobně o klempíře- karosáře
• cestovní ruch – praxe v hotelech a cestovních agenturách (město se profiluje jako turistické centrum)
• velký zájem o obor kuchař
• služby: dámský kadeřník a pánský holič (úbytek zájmu)
• autoškola – nákladní automobil Zastava + 3x osobní Chevrolet Spark
• zdůrazňováno vybavení počítači a wifi (z darů Německo, Rusko, EU)
• v rámci opštiny provozují centrum výuky ruského jazyka (vybaveno za ruské finanční podpory)
• modely pro výuku – staré vyřazené vojenské terénní automobily = ani to není v Srbsku obvyklé
• nemají pracovní oděvy = problém nedostatku peněz v rodinách
• rozsáhlý kamerový systém
• nemají tělocvičnu a aulu či obdobné místo pro společná shromáždění
• nemají internát
• škola se aktivně zapojuje do soutěží praktických dovedností žáků, má vynikající výsledky u automechaniků.
  
   

Chemicko-potravinářská a textilní škola „Uroš Predič“ v Zrenjaninu
Město asi 76 000 obyvatel, 75 % Srbové, Maďaři 10 %, Romové 3 %, Rumuni, Slováci po 2 %
Škola s 500 žáky, 26 tříd.

• obor pekař, oděvní obory - návrháři a studium chemie
• hodně vzdělávacích aktivit pro dospělé (rekvalifikace)
• vlastní moderní technologii na zpracování mléka
• snaha o kontakt se soudobými technologiemi (zpracování biomasy)
• škola budila dojem dobře řízené organizace s cílevědomým vedením
  
   

Průmyslová škola a Elektrotechnická škola „Nikola Tesla“ v Zrenjaninu

• 660 žáků, 41 tříd, 100 pedagogických pracovníků, 20 nepedagogických
• stavební obor a elektroobory
• problém najít učitele odborného výcviku
  
   

Závěrečné zhodnocení:

Za nejzajímavější považujeme následující poznatky:

• přijímání žáků do středních škol probíhá na základě výsledků žáků během a v závěru základního vzdělávání, školy neuskutečňují přijímací zkoušky
• vzdělávání národnostních menšin, včetně výuky v dalším jazyku (např. ve městě Zrenjanin údajně 23 národností – důsledek vnitřních pohybů obyvatelstva vlivem Jugoslávských válek 1991 - 2001)
• důraz na rozvoj odborného vzdělávání, snaha inovovat závěrečné zkoušky na středních školách
• špatná naplněnost škol, ve srovnání s našimi školami přezaměstnanost a z toho vyplývající obavy z rizik, které by přinesla uvažovaná reforma vzdělávání
• platové ohodnocení pedagogů nad státním průměrem
• ve většině škol se učí v dopolední a odpolední směně (např. do 14 hodin a do 19 hodin)
• v Srbsku je 12 center pro vzdělávání pedagogů
• v 17 opštinách se ve školách vyučuje ve více jazycích
• některé školy mají v rámci zaměstnanců zařazeny i pracovníky ostrahy
• učitel má 30 dnů dovolené
• další vzdělávání učitelů v rozsahu 100 hodin / 4 roky
• budovy po stránce údržby obecně v silně zanedbaném stavu
  
   

Zpracoval: Ing. Václav Jarkovský, Ing. Jiří Franc