Polští kolegové nám před drahným časem slíbili výlet k Baltu. A tak jsme konečně včera, dlouho před tím, než se zrodil další horký den letošního nekonečného léta, společně vyrazili z Rogozince dál k severu, na ostrov Wolin. Přírodu jeho severozápadní části chrání od roku 1960 Woliński Park Narodowy. Po třech hodinách jízdy jsme posnídali v obci Wiselka a kolem uzavřených restaurací a načas opuštěných penzionů ztichlého letoviska zamířili k mořskému břehu.     

V sezóně obležené písečné pláže bez jediné stopy lidské přítomnosti, poklidné moře, scenérie postupně barvená stoupajícím ranním sluncem - nádhera. Kdyby nás ještě tentýž den nečekalo 500 km zpáteční cesty, zapomněli bychom se tu určitě na pěkných pár hodin. Chtěli jsme však stihnout ještě jednu zastávku - návštěvnický areál s chovem několika druhů divokých druhů zvířat, z nichž nás zajímalo především stádo zubrů.