Letošní maturity (ty jarní, kterým je věnována podstatně větší pozornost než podzimnímu termínu), s nimiž jsem jako zadavatel, místopředseda maturitní komise a rodič měl co do činění, pro mne skončily až v závěru uplynulého týdne, kdy dcera (a dalších přesně 101 jejích vrstevníků – absolventů čtyřletého a osmiletého studia trutnovského gymnázia) přebrala ve Společenském centru Uffo vysvědčení o maturitní zkoušce.

Tak, jak bývá dobrým zvykem, zazněla slova slavnostní, objevila se uvolněná nadsázka i smířlivost. Došlo na mnohé díky, nechybělo ani ocenění nejpilnějších a optimistický pohled do budoucnosti. Průběh důstojného aktu byl (jak jsem se shodl se svými blízkými) kontaminován obsahově prázdným a rétoricky nezvládnutým projevem zástupce Města Trutnova. Na oficiální akci nejprestižnější školy na Trutnovsku tak bohužel promluvil, řečeno sportovní terminologií, jen reprezentant druholigové úrovně. Škoda…

Pro zajímavost několik údajů o letošních absolventech trutnovského gymnázia:

8-leté studium - 44 absolventů / z toho 38 z Trutnova a 6 mimotrutnovských (2x Malé Svatoňovice, 1x Janské Lázně, Lánov, Pec p. Sn., Žacléř)

4-leté studium - 58 absolventů / z toho 28 z Trutnova a 30 mimotrutnovských (9x Červený Kostelec, 3x Rtyně v Podkrk., Svoboda n. Ú., 2x Hostinné, Mladé Buky, Pec p. Sn., Žacléř, 1x Bernartice, Dolní Kalná, Havlovice, Chotěvice, Malé Svatoňovice, Pilníkov, Úpice)

Je to tedy za námi, osm let jsme brali studium starší dcery po všech stránkách vážně a ona si udržovala mimořádnou studijní morálkou korunovanou, jak podotkl při předávání ocenění její třídní učitel, "dokonalými výsledky". Pro pedagogy radost, pro nás zadostiučinění, pro naši mladší dceru vzor… a pro Magdu poctivě vyšlapaná cesta k možnosti vybírat mezi českými vysokými školami první kategorie. Ať už to bude humanitní či veterinární medicína není bohudík, ani při dnešní přebujelosti nabídky terciárního vzdělávání, snadné stát se jejím studentem. Už vůbec není samozřejmé být na tyto fakulty přijat bez přijímací zkoušky (v obou případech to Magdě její dlouhodobé výsledky dovolily).
 

Na závěr jeden paradox našeho školského systému, se kterým se v naší rodině příští rok popereme. Nalomená důvěra ke kvalitě výuky některých základních škol směruje rodiče (včetně mne) ke zvýšenému zájmu o umístění potomka na víceletém gymnáziu. Když šla před lety k přijímačkám na trutnovské osmileté gymnázium Magda, brala škola cca 2 x 30 dětí. Čas oponou trhnul a nyní se otevírá jen jediná třída – je to ošidné srovnání, ale dostat se mezi těch řekněme třicet šťastlivců, mi připadá podstatně obtížnější, než později v daném typu studia odmaturovat…