Když jsem v dětských letech, spontánně okouzlen živou přírodou, pronikal do jejích tajů, byla mi Biblí jedinečná kniha Přírodou krok za krokem, mimo jiné úspěšný exportní produkt Artie s devíti jazykovými mutacemi a milionem výtisků. Zvídavým pozorováním živých objektů a stále dokola opakovaným listováním realistickými ilustracemi Svolinského žáka Květoslava Híska jsem se nakonec v této oblasti stal slušně obeznámeným laikem.

Výtisk v mé knihovně, doplněný zakroužkovanými čísli, je dokladem dětsky barbarské formy „sběratelství“  viděných druhů. I když kroužků postupně přibývalo, několik z více než tisícovky zařazených taxonů zatím označkováno nemám. 

Právě dnes jsem setkání s jedním takovým zažil – byl jím nález čerstvě vylíhlého samečka nesytky sršňové. Na první pohled trochu hrozivého nositele batesovských mimikry, jednoho ze 43 druhů zjištěných na našem území. Tito denní motýli vynikají mnohdy velmi specifickými životními nároky – housenky jedné z nesytek se vyvíjejí v ochmetu, jiný druh vyhledává nádory na jedlových kmenech a přítomnost mnohých z nich, obyvatelů nejvyšších pater lesa, nebylo před érou syntetických feromonů prakticky možné v přírodě odhalit.