Slunný svah na kraji smíšeného lesa, suchého listí jako nastláno a k tomu loňská, neobvykle bohatá úroda bukvic. Co víc si může drobný hlodavec přát. Kolem tohohle ráje norníků (ale i mnohem plašších myšic) procházím skoro denně, vnímám jejich šelestění a sem tam zahlédnu i pohyb. Dnes jsem si tiše přidřepl na kraji cesty a chvíli pozorně sledoval čilou aktivitu. Bonanza bukových semen omezuje jejich vzájemnou agresivitu při vymezování teritorií, samičky trhají z bází stromů chomáčky mechu a odnáší jej do hnízd mezi kořeny, rozeznávám nejmladší jedince, znatelně důvěřivé - populace krátkověkých tvorů zde zažívá právě letos svůj rozkvět.

Norníka, podobně jako jeho příbuzné hraboše mokřadního a polního, známe také jako možného škůdce lesních dřevin. Pokud nenajde dost hodnotnější potravy, především semen, pustí se i do kůry mladých stromků. Na rozdíl od dvou výše uvedených velice obratně šplhá a zvláště při vysoké sněhové pokrývce, chráněn její vrstvou před pozorností predátorů, může ohryzem stromky zbavit kůry na rozsáhlých plochách kmínků.