Sešly se mi tři fotografie z podzimních vycházek do přírody. Na první pohled je nic nespojuje, snad jen náhodnost, s jakou vznikly a blízkost lokalit. Na samostatnou fotogalerii trochu málo. Jen tak je založit je mi líto, tak tedy drobná aktualita.

První focená situace mne překvapila. Poslední říjnový den na okraji lesa nad soustavou rybníčků v Pekle u Trutnova. Prosluněné odpoledne na rodinné vycházce se neslo spíš v duchu kochavých pohledů na vybarvené bučiny, než pátravého vyhledávání živých objektů fotografova zájmu. A přece se jeden moc zajímavý naskytl. Bukový pařez s trpělivostí a citem pyrotechnika prohledávala samička velkého lumka Dolichomitus imperator. Lokalizaci hostitele, snad larvy pilořitky či tesaříka, signalizovala zaujetím pozice typické pro kladení vajíčka. Roztažení nohou, vztyčení a vyklenutí zadečku a vrt kladélkem do hloubi dřeva začal. Několik minut završených stahy těla, patrně samotným vpuštěním vajíčka do larvy. Jedno z mnoha úchvatných dramat života a smrti.

Pokud mne první situace překvapila, tato mne především potěšila. Pro sebe jsem si následující fotku pojmenoval "Zatím je jim hej". Komu? Asi byste poznali, že vrabcům domácím. Dvě samičky v dřišťálovém živém plotě byly součástí asi desetihlavého hejnka, na které jsem narazil na půl cesty mezi centrem Svobody nad Úpou a Rýchorským sídlištěm. V posledních dvou letech, asi zejména vlivem mírných zim a přikrmování, se početní stav ve Svobodě navýšil. Celkově to však s vrabci nevypadá dobře. Za posledních 30 let poklesly početní stavy o 40 % a úbytek pokračuje. O tom jak to s vrabci dopadlo v sousedních Janských Lázních píši na jiném místě. Nedávno vydaná publikace Ptáci Krkonoš - atlas hnízdního rozšíření 2012 - 2014 srovnává současnou početnost pro české i polské Krkonoše v rozmezí 1100 - 1800 párů s hodnotou z let 1991 - 1994 - tehdy to bylo 2870 - 6340 párů.

A do třetice objev mladší dcery z minulého týdne. Otázkou, co to tu sedí, mne upozornila na můru, která se usadila v malé sekci mé knihovny věnované poezii. Protože už delší dobu zasílám fotografie motýlů v rámci celostátního mapování jejich výskytu do Entomologického ústavu BC AV ČR v Českých Budějovicích i tentokrát jsem se na tamní pracovníky obrátil ve věci determinace. Obratem jsem se dověděl, že nočním motýlem, který si vybral nejpoetičtější místo našeho bytu je zobonosec chmelový (Hypena rostralis L.), široce rozšířený, zbarvením velmi variabilní druh, jehož živnou rostlinou je chmel, tady u nás ve vyšších polohách nahrazený kopřivou. Často prý přezimuje právě uvnitř lidských obydlí.