I krkonošské jaro, které na sebe nechá mnohdy dlouho čekat, začalo letos opravdu časně, dávno před pověstnou první vlaštovkou. Už koncem února se objevili mnohem odolnější zvěstovatelé definitivního konce zimy - skokani hnědí. Ani teplota vody blízká nule je neodradí od páření a kladení vajíček. Zatímco před třemi lety jsem jejich srocení fotografoval začátkem dubna v hornoalbeřickém rybníčku u penzionu Stará Celnice, letos jsme přesně ve stejném čase s manželkou a dětmi přemýšleli, jak přemístit shluky vajíček a jak se dnes ukázalo, dokonce už i čerstvě vylíhlé pulce z takřka vyschlé kaluže u parkoviště pod lanovkou v Janských Lázních a z jen o něco pohostinnější louže na druhém konci Jánek směrem ke Svobodě nad Úpou.

Vybaveni kbelíky a miskou na nabírání vajíček jsme se pustili do záchranné akce. Mimochodem nabírat poměrně velké shluky nebylo úplně jednoduché a nabobtnalá vajíčka se podařilo přemístit do tří nádob až po opakovaném úsilí nepostrádajícím komické rysy. Následoval přejezd kousek nad Horní Maršov a vajíčka i pulci našli nový domov v malém, částečně zarostlém rybníčku poblíž Lysečinského potoka. Snad tam dostanou potřebné 2-3 měsíce k metamorfóze v drobné žabky než opustí vodní prostředí.

 

Na závěr přidám ještě fotografie dvou dalších otužilců, tentokrát z řádu motýlů. První zachycuje samici poměrně velkého druhu - strakáče březového, druhá jarnici březovou, která často naletuje na kvetoucí jívy. Strakáč není hojným druhem, zatímco jarnice je zvláště na podmáčených stanovištích velmi početná. Živnou rostlinou obou druhů je především bříza.