Před svatým Jiří
Ještě před čtrnácti dny bych v tak náhlý obrat vývoje počasí nevěřil. Proto jsem byl dnešním setkáním docela překvapen. Jižní expozice, mozaika květnaté louky, lesa i vlhčích mikrobiotopů a kamenité podloží hostí u naší zahrádky ve Svobodě nad Úpou nevelkou, ale stabilní populaci zmijí. Tentokrát jsem pozoroval patrně loňské mládě vylézající z pod hromady větví narovnané u ohniště.
Při té příležitosti nejen, že jsem si osvěžil své znalosti o našem jediném jedovatém hadovi v příslušném díle Fauny ČR, ale dočetl se i několik nových informací:
- mimo některých mořských hadů má zmije největší zeměpisné rozšíření
- zmije se v současnosti vyskytuje max. na 60 % území ČR
- v nižších polohách je výskyt vázán na chladnější a vlhká místa (Podyjí, Křivoklátsko)
- v komplexech lesů s hustým zapojením trpí mláďata nedostatkem potravy (ještěrek a skokanů)
- největší jedinec uložený ve sbírkách NM je samice délky 71,5 cm z lokality Slapy nad Vltavou
- zmije má z našich hadů nejkratší ocas - jen 10 - 20 % délky
- zmije má mezi našimi hady nejvariabilnější zbarvení
- černé zmije se rodí obvykle "normálně" hnědé a tmavnou postupně během druhého a třetího roku života
- aktuální množství jedu bývá obvykle 2-14 mg sušiny (smrtelná dávka 15-20 mg)
- zmije aktivně vstupují do vody a přeplavávají potoky (pozorováno na Šumavě)
- nejčastější kořistí u nás bývá norník rudý
- při přechodných otepleních byla pozorována aktivita v prosinci a lednu (Krušné hory)
- zmije se může dožívat 25-30 let
Při jarní údržbě zahrádky (Krkonoše, Svoboda nad Úpou, jižní stráň, 585 m. n. m.) v roce 2020 jsem tyto slunící se zmije zastihl již 18. 3.
Náhledy fotografií ze složky Zmije obecná - Svoboda nad Úpou 2018 04