Jedno z mnoha zaslíbených míst pro ty, kteří už od Vánoc myslí na tu svou "dovču v Chorvatsku". Služby rozsáhlé a řádně předražené (ceny v Lidlu příznivé, v Plodine naopak), voda křišťálová, ježci s břitkými ostny a těch lidí. Večerní korzo ve znamení převážně česko a polskojazyčných trojstupů proudících nábřežím proti sobě bylo zážitkem, který snad už nechci nikdy absolvovat.

Pro nás však byla Vodice naštěstí jen výhodně situovaným východiskem cest za poznáním řady přírodních krás a kulturních pamětihodností Dalmácie.  Bydlení v hotelu Orion (3*) - klimatizace funkční (velmi, velmi podstatné), povlečení čisté, pod postelemi se už delší čas neuklízelo, koupelna čistá až na dlouho neleštěné sklo sprchového koutu, občas zápach odpadu, elektrické zásuvky uvolněné, ale fukční, v zásuvce stolku drobky od jídla, strava průměrná co do množství i chuti. Celkově velmi dobrý poměr cena/výkon.

9. 7. 2017 - výlet na kole na vrchol Okit při venkovní teplotě 37 ve stínu byl zážitkem sám o sobě (řidiči míjejících aut nechápali) - najel jsem sice jen 60 km (asi 2/3 po štěrkových cestách mezi vinicemi a sady olivovníků - když z nich vyjedete na hlaďoučký asfalt, rádi byste se zase vrátili na jejich sice nerovný, ale světlý, méně rozehřátý! povrch, na který jste ještě před chvílí v duchu nadávali), ale ani to by bez důkladné zásoby tekutin v batohu nebylo možné - pozor vnitrozemí už pár km od pobřeží je v podstatě "mrtvé", na něco jako je náš venkovský obchůdek nebo hospoda zapomeňte. Cesta na Okit, to byl žár, trvalé ohlušení cikádami a spousta nepořádku kolem cest - v tomhle jsme se od listopadu přece jen zlepšili (i když dovedu pochopit, že ve srovnání s občanskou válkou jsou odpadky v křoví i psí a lidská hovna na cestě skutečná malichernost).

Nahoře na Okitu otakárci obou druhů, hasič hlídkující z tohoto kopce, kde vyprahlá krajina zase chytí a zajímavá novostavba kostela Panny Marie Karmelské od architekta Nikoli Bašiče. Cestou dolů okáč pýrový, který, na tento druh nějak podezřele trpělivě, pózoval na květu - aby ne, když už byl mrtvolkou, kořistí dobře maskovaného běžníka.