Plusy - voda, vápenec, živočichové, rostliny

Minusy - množství turistů, ceny

Přírodní krásy a hodnoty zde vedou, ale Chorvaté se snaží tuto oblast prezentovat velmi komplexně včetně kulturního a technického dědictví (zdejší Teslova hydroelektrárna, spuštěná roku 1895, krátce po elektrárně na Niagarských vodopádech, umožnila elektrifikaci Šibeniku, jako jednoho z prvních měst v Evropě. Pro srovnání, roku 1918 mělo přístup k elektrické energii 34% domácností v Čechách a 2% na Slovensku).

Během tříhodinové plavby k ostrůvku Visovac, vodopádu Roški Slap a zpět do přístaviště nad Skradinski Buk - sokol stěhovavý, kormoráni, bukáček, potápky malé s mláďaty.

Vstup na pěší trasu po dřevěných chodnících vodou prosyceným lesem jsem si nakonec ještě zopakoval a okruh prošel dvakrát. Mezi čtvrtou a pátou odpolední již opadl nápor návštěvníků a příznivější světlo přálo fotografii více. Fascinující propojení souše porostlé olší, fíkovníky, jasany, morušovníky, vavříny, skřípincem, houštinami arunda, polštáři mechů a čisté vody plné života - všudypřítomný jelec jaderský, skokani, užovky podplamaté, vážky ...

Ve spodní části trasy, u přecpané lávky přes přecpané koupaliště byla na turisty frekventovaných místech půda rozdupaná na prach a v hospodě nalíčeny ohavně vysoké taxy (pivo 0,5l za 30 Kn).

Buďme ale přející, klopýtavé chorvatské hospodářství se o příjmy z turismu do začné míry opírá (17,5% podíl na HDP v běžných cenách v roce 2016), na rozdíl od rozpačitého vývoje hlavního ekonomického ukazatele (kumulovaně +0,9% nárust HDP v letech 2012-16) vzrostly příjmy z turistiky v uvedeném období o 12%.