Město Montpellier s cca 270 000 obyvatel vzniklo na francouzské poměry pozdě, žádná římská vrstva historie, první zmínka k roku 986. Bylo rodištěm "protimorového" světce sv. Rocha. Od roku 1289 univerzita, proslavila se především úrovní studia lékařství. Opevněná katedrála svatého Petra budována od roku 1364.

Botanická zahrada z roku 1593 je nejstarší ve Francii a má v rámci evropské botaniky celkově významné místo - ilustuji na následující dvojici:

1) Pierre Magnol (1638-1715) - profesor zdejší lékařské fakulty a ředitel botanické zahrady, který jako nevědecké odmítl dělení rostlin na stromy, keře a byliny a navrhl přirozenou klasifikaci skupin rostlin podle znaků, navrhoval klasifikaci založenou na charakteristice kalicha a koruny. Starobylý rod Magnolia, dobře známý i u nás několika okrasnými druhy, je pojmenován právě po tomto pánovi. 

2) většinu svých výzkumů tady a v pohoří Cevenny konal jeden z nejvlivnějších botaniků vůbec, rostlinný sociolog Josias Braun-Blanquet (1884-1980).

Opernímu náměstí dominuje od roku 1888 operní budova navržená evropskými specialisty v tomto oboru, vídeňským ateliérem Fellner & Helmer. Cca 200m od náměstí je železniční stanice Gare de Montpellier Saint-Roch (TGV do Paříže 3h 32 minut / 100€, Marseille regionálním spojem za 2h / 30€, Avignon regionálním spojem 1h 15 minut / 17 €)

Od centra  - od nákupáku Le Polygone východně k řece Lez postavena v letech 1980-2000 nová čtvrt Antigona - studio katalánského architekta Boffila použilo antické prvky pro soubor obytných budov (údajně s městem regulovaným nájemným) s občanskou vybaveností, dvě kancelářské budovy, sídlo regionální vlády Languedoc-Roussillon (nyní region Okcitánie se sídlem v Toulouse), hotel 5 *, olympijský bazén, restaurace, nechybí kašny, trávníky, dnes už pěkně vzrostlé a tedy blahodárně stínící platany, dopravu obsluhuje na třech zastávkách tramvaj. Architektura pro někoho možná zbytečně monumentální, 36 ha, na podélné ose je to kilometr, ale zdá se, že je to zalidněné, příjemné místo pro bydlení i práci. Tady se moderní architektury nebáli a nedrželi se jen při zemi.

Ulicí Rue Foch k Vítěznému oblouku - tam začíná Promenáda Peyrou, park s platany, lipami a magnoliemi, s trojicí jezírek, vodním zámečkem Château d'eau du Peyrou a akvaduktem Saint-Clément.