Béziers je jedním z nejstarších měst ve Francii, nedávno publikované výzkumy uvádějí rok 575 před naším letopočtem.
Při pohledu od jihu zaujme výrazná silueta gotické katedrály Saint Nazaire (zblízka exteriér v nezvykle zanedbaném stavu) ze třináctého století, postavená na místě románského kostela, vypáleného během plenění, jemuž bylo město vystaveno  22. července 1209. Masakr tisíců obyvatel byl prvním dějstvím křížové výpravy proti katarům (albigenští, praví křesťané anebo dobří lidé – stručně a výstižně je problematika svého času vlivného náboženského proudu podána např. v publikaci Církevní dějiny. Antika a středověk, Grada 2019, str. 308-309), vyhlášenou papežem Inocencem III. a realizovanou pod velením představitelů severofrancouzské šlechty v letech 1209-29. „Caedite eos. Novit enim Dominus qui am eis“ – tato údajná odpověď papežského legáta Arnauda Amalrica v reakci na otázku, jak rozeznat kacíře od pravověrného křesťana, tehdy vstoupila do dějin.

Dnes sedmdesátitisícové město obtékané řekou Orb leží asi 10 km od Středozemního moře, jehož vody propojil s Atlantikem projekt místního rodáka Pierra-Paula Riqueta (1609-1680). Ten proměnil dávné sny Římanů, ale i svého otce v úctyhodné technické dílo – 240 km dlouhý průplav - Canal du Midi  (také Kanál dvou moří) mezi mezi Sète  a Toulouse. Kanál byl dokončen rok po Riquetově smrti, 24. května 1681 proplula královská loď dodnes obdivovanou soustavou 9 zdymadel (Les 9 Ecluses de Fonserane).
Dopravní koridor plnil původně úlohu obchodní trasy především pro export místních vynikajících vín. Dnes je oblíbeným turistickým cílem, který figuruje i na seznamu UNESCO a slouží i k zavlažování 40 000 ha zemědělských pozemků.

Béziers je dnes 4. nejchudším městem Francie, potýkajícím s přistěhovalectví a značnými sociálními nerovnostmi. V roce 2015 se jméno města skloňovalo v souvislosti s neobvyklou a v zemi zakázanou praxí místního starosty podporovaného Národní frontou Roberta Ménarda, který odvozoval zastoupení muslimů v městských školách podle frekvence muslimských křestních jmen. O dva roky později zaujal veřejné mínění úsilím obhájit umístění jesliček – křesťanského symbolu Vánoc v prostorách radnice.  Počínání populistického politika lze snadno odsoudit, napravit faktické problémy země už tak snadné nebude.

Letos 27. 5. u příležitosti 50. výročí francouzských nepokojů z května 1968 nechal starosta Ménard umístit naproti památníku protifašistického bojovníka Jeana Moulina bustu Jana Palacha - označil ho za skutečného hrdinu, čímž se v podstatě vymezil vůči osobám vůdcům francouzské revolty z před padesáti let.