Benediktinský klášter byl v místě založen v červnu 879. V roce 974 byl vysvěcen trojlodní kostel s původně 7 apsidami – největší stavba svého druhu ve Francii. V roce 1009 se stal opatem Oliba (971-1046) jehož rozsáhlé stavební aktivity, nejen zde, vzbuzují dodnes obdiv.

Po francouzské revoluci přichází dlouhé období chátrání, střecha kostela i severní zvonice se zhroutily již před polovinou 19. století. V roce 1919 je s příchodem cisterciáků z Fontfroide znovuobnoven řeholního život. Následovalo období studia a architektonické obnovy, především díky zásahům Puig i Cadafalcha.

Americký sochař a prodejce umění George Gray Barnard, v letech 1934-39 nejen v tomto opatství demontoval a přestěhován za oceán množství stavebních prvků a fragmentů výzdoby středověkých staveb, které byly následně získány pro Metropolitní muzeum finančníkem a filantropem Johnem D. Rockefellerem, Jr. Tak bylo ustaveno Muzeum klášterů ve Fort Tryon Parku ve Washington Heights, Manhattan, New York City, specializující se na evropskou středověkou architekturu, sochařství a dekorativní umění, se zaměřením na románské a gotické období.

Benediktini z Montserratu přebírají klášter v roce 1965.

V roce 1975, předala zmíněná pobočka Metropolitního muzea umění) zpět francouzské vládě soubor fragmentů, které jsou nyní uloženy v lapidáriu v kapitule kláštera.

Na úpatí Pic du Canigou jakoby se zastavil čas. Obklopeno sady broskvoní přecházejícími do zalesněných pahorků, stojí znovuoživené opatství tiše v záři ranního slunce. Pax benedictina …