Do Gerniku jsme dorazili až za tmy a po loňské výborné zkušenosti se ubytovali v čp. 4. Pan Véna pořádně zatopil, takže se během noci pokoje, kde jsme po uplynulé zimě byli prvními nocležníky, příjemně prohřály. Po nočních přeháňkách povstalo nad vesnicí jasné, ostře svěží ráno. Rtuť se ustálila na třech nad nulou, čerstvý vítr ale poslal pocitovou teplotu o dost níž. Navzdory tomu jsem hned od počátku jitřní vycházky naladěn z mnoha důvodů jarně.

Především mne oslňují všudypřítomné květy slivoní - švestek a špendlíků, jejichž zkapalněnou podobu zde musíte s místními ochutnat. Podle potoka Gornea září zeleň rašících vrb a dvanáctý dubnový den vykládá další a další trumfy - vlaštovky vychutnávající sluneční koupel na elektrických drátech vedle hospody, mezi domy poletující dudek, vyzpěvující rehci zahradní, i také domácí, kteří tu mají hlas poněkud odlišný od těch našich. Než se z občerstvující pochůzky vrátím ke snídani, zachytím ze zahrad mezi návsí a kostelíkem tlukot slavíka.

Mezinárodní den boje proti hluku