Litva - Vilnius 2013 08
Na svátek Nanebevzetí panny Marie jsme navštívili litevské hlavní město Vilnius - označované jako město kostelů (právem, má jich být přes 40). Je to město mnoha tváří - přidávám pár nesoustavných postřehů a fotografií:
Kostely - katolické (katolicismus v Litvě převládá - je výmluvné i úsměvné zároveň, že pravoslavné kostely, v nichž jsme měli možnost setkat se s projevy hlubokého prožívání víry se jaksi neobjevují na základním turistickém plánku - vzhledem k spletitým dějinným zákrutům jimiž tato země prošla to asi nebude náhoda), pravoslavné v nichž ducha niterně prožívané víry cítíte téměř okamžitě a bokem zájmu - málo návštěvníků i poměrně žalostný stav v porovnání s ostatními svatostánky v litevské metropoli unitářský baziliální chrám Nejsvětější Trojice (zjednodušeně řeckokatolický - pravoslavní to považují za odpadlictví a pro katolíky to zase zavání východem, neb se nekáže v latině).
Především ženy kupují a nosí tento den malé kytice, nemusí to být jen okrasné květiny, ale i trávy, klasy apod.
V meziválečném období 36 % židovských obyvatel - během války dopadli špatně (vraždili Němci, Rusové i sami Litevci) - město má nyní jedinou synagogu.
Periferie začíná na pohled hned za starými hradbami - osuntělé šedé domy, paneláky nějaké fabriky. Překvapivě v pořádku vlakové nádraží. Chudoba je v svých projevech křiklavější než u nás doma.
Na ulicích zní mix jazyků, snaha města lákat turisty je pravděpodobně celkem úspěšná.
Vilniusská city je vlivem krize 2008 zčásti nedostavěná, z části prázdná.
Užupis (čtvrť za řekou) je poměrně špinavá a v porovnání s blízkým centrem neupravená, patří umělcům (město a patrně i stát je podporují, koneckonců je maličký národ s patřičně ohroženým jazykem) Za řekou je rozverný klid, mosty plné zámků jako symbolů partnerské věrnosti.
Předimenzovanost, bez nadsázky monumentalita katedrály jakoby chtěla jednou pro vždy symbolizovat tolikrát ztracenou a znovu nalézanou svobodu země nezdolných lidí. Poslední pohanské země v procesu christianizace evropského kontinentu.
Jako v celém Pobaltí i tady je ve městě plno vrabců a vran šedivek, neobyčejně vynalézavých při shánění potravy. V Litvě a Lotyšsku hnízdí významná část evropské populace čápů bílých - při průjezdu jsme jich na polích a loukách spatřili několik set - jednotlivými ptáky počínaje a konče hejny o několika desítkách jedinců - tah k jihu začal.