Co má společného výlet do středočeské obce Hradčany, botanika a fašismus? Je to podivné spojení, ale ne nesmyslné.

Nad zmíněnou vesnicí se vypíná jedna z tzv. bílých strání, což jsou specifické botanické lokality a toto označení pro ně poprvé použil v roce 1925 univerzitní profesor a později dokonce rektor Univerzity Karlovy Karel Domin. Význačný botanik nejen přednášel, bádal a cestoval, ale byl činný i politicky. Krátce po Mnichově stanul v čele kulantně řečeno ultrapravicové organizace Akce národní obrody (ANO) v jehož zásadním prohlášení z 30. 10. 1938 se mimo jiné uvádí, že její stoupenci chtějí: „nekompromisní boj proti starým partajnicím zlořádům, židovství a podvratným tajným společnostem s cílem dosaditi na všechna vedoucí a rozhodující místa árijce, antisemity a sjednotit celý národ v jediné totalitní straně politické s programem nového sociálního češství“. 

Tolik zajímavá odbočka a nyní zpět k místu, kde vznikly následující fotografie. Čím se bílé stráně, které nalezneme na řadě míst naší země, odlišují od okolní, člověkem většinou silně pozměněné krajiny?

Jedná se o stráně s jižní až západní orientací, jejichž matečnou horninou je slínovec (opuka) – velmi světle zbarvená hornina – odtud označení. Taková místa, často vystupující nad zemědělskou krajinou jsou už zdálky nápadná – přímo svítí. Stráně jsou teplé a suché, na humus chudé půdy vystaveny neustálé erozi, takže porost bylin není zapojený a mezi trsy rostlin vidíme holý povrch půdy.
Hlavním nebezpečím je postupné zarůstání dřevinami, což je i případ přírodní památky Báň, jak se zmíněná lokalita nazývá.

Směrem na východ přechází „bílá stráň“ do starého sadu ovocných stromů a ještě dál pak nalezneme šípákovou doubravu se světlinami hostícími nádherně kvetoucí třemdavu bílou. Zatím je tu stále na co se dívat. 
 
Až na ta klíšťata moc hezké místo.