Kolikrát už jsem si řekl, že brzo vstanu a půjdu fotit s povolenou podporou ranních paprsků. Dnes se mi to celkem zdařilo a o páté jsem byl na nohou. Mé kroky mířily nesčíslněkrát prochozenou trasou podél Chlístovického potoka k rybníku Steklík, nedávno odbahněnému a s rekonstruovanou hrází. Nejvíc mne k němu bohatě zrosenými, místy podmáčenými loukami táhla sestřina poznámka, o v loňském roce vyhloubené tůni plné různých "podivných" živých tvorů, vážky nevyjímaje.
 

Tůň u jižního konce rybníka má na plochu asi 10 arů, hloubku do cca 1 m a krásně čistou vodu. Pobřežní porosty jsou zatím spíš skromného rozsahu i proto, že v rámci "bohulibé" snahy o údržbu obecních pozemků (rozuměj, aby to tam hlavně nebylo zarostlé, ale naopak pěkně upravené jako někde u řádného občana na dvorečku) byl břeh na polovině obvodu tůně vysekán. Nic ideálního, ale přece jen pěkné místo kypící životem.
 

Pod hladinou se hemžily znakoplavky, larvy potápníků, statné pijavky, poprvé v životě jsem pozoroval jehlanku. Na hladině vířníci, bruslařky a nad ní vážky ...  Jedna se právě líhla a tak se časná vycházka protáhla na bezmála čtyři hodiny.