O knihách
|
Knihy dokážou otřást světem - rozhovor s Václavem Bělohradským (2007) |
|||
|
Vše co chcete vědět o čtení - recenze knihy Dějiny čtení (2007) |
|||
| Lahůdka pro všechny, kteří ještě umí používat mozek - recenze knihy Svět ve slovech (2018) | |||
|
Nejvlivnější knihy - co Vy na to? |
|||
| 100 nejdůležitějších knih 20. století podle Le Monde - jak to vidí občané velkého národa | |||
| "Potřebuji a používám denně obrazovku, ale nemohu nad ní snít a přemýšlet." Radko Pytlík, literární kritik a historik v rozhovoru pro Literární noviny (16. 2. 2012) |
|||
| "Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih" Proglas, první dílo slovanského písemnictví (9. století) | |||
| "Dobrá kniha je pro velkého ducha drahocennou životodárnou krví, uchovávaná a ceněná pro účely přesahující rámec tohoto života." (John Milton) | |||
| "Společnost knih lze volit lépe než společnost lidskou. Tím spíše si mezi knihami vybírej přátele na celý život." (Seneca) | |||
| "Nikdy nečteme knihu. Čteme prostřednictvím knih sebe." (Rolland) | |||
| "Jásot nad vstřelenými góly ustane, napsané knihy zůstávají." (Ivan Binar v rozhovoru pro časopis Biblio, duben 2013) | |||
| "Víte, tištěná kniha má značnou konkurenční výhodu, je lehce přenosná, má uklidňující přátelské písmo, hned tak se nerozbije a baterii má dokonce věčnou." (Russel Grandinetti, obchodní šéf Kindlu) | |||
| "Jaký božský dar věnovaný lidské mysli jsou tedy knihy!" (J. A. Komenský v první kapitole řeči, přednesené před otevřením nové školy v uherském Blatném (Šarišském) Potoku - Sárospatak v roce 1650) | |||
| "Co se řeči týče, vrozený stav pomáhá rozvíjet lidská potřeba komunikace, a to po celém světě v téměř univerzální podobě. Proto se malé dítě, umístěné do jakéhokoli typického jazykového prostředí, dokáže naučit mluvit prakticky bez instrukcí. To je úžasná věc. O nováčcích, jakým je čtení, totéž říci nelze. Samozřejmě existují geny, které umožňují základní schopnosti, jako je řeč či zrak, jež se dokážou přeformovat ve čtecí dráhy, ale tyto geny sami o sobě schopnost číst nezaručují. My lidé se to musíme naučit sami. To znamená, že potřebujeme být obklopeni prostředím, které nám pomůže rozvinout a propojit složitý soubor základních i složitějších procesů, aby si každý mladý mozek dokázal vytvořit svoji zcela novou čtecí dráhu." (Maryanne Wolfová, Čtenáři vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě, 2020) | |||
|
"...pouhá jedna třetina amerických dětí jednadvacátého století umí číst dostatečně rychle a uspokojivě chápe čtený text, to vše ve věku klíčovém pro jejich další učení. Čtvrtá třída představuje Maginotovu linii mezi učením se číst a učením se používat čtení jako nástroj myšlení a učení." Autorka dále konstatuje, že v případě afroamerických a latinoamerických dětí se jedná o polovinu, která v tomto věku nezvládá ani základní úroveň, a že věznice napříč Spojenými státy plánují počet lůžek na základě statistik o výkonech žáků třetích a čtvrtých tříd ve čtení. (Maryanne Wolfová, Čtenáři vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě, 2020) |
|||
| "První momenty mého ideálního života čtenáře začínají s malým dítětem na klíně milované osoby, kde se choulí v její náručí a sdílí doteky, pohled na knihu a zážitek, že mu někdo čte." (Maryanne Wolfová, Čtenáři vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě, 2020) | |||
| "Ale je to přece jen únik, navzdory všem teoriím. Čím víc mne kniha odvede od mé neveselé skutečnosti, tím jsem šťastnější, i když mne třebas hluboce rozruší a napíše celou řadu otazníků za názory, o kterých jsem byl přesvědčen, že jsou definitivní. Umění je vždycky únik do světa myšlenky. " (Jiří Mucha, Studené slunce, Československý spisovatel 1968) | |||
| "Stává se, že člověk mezi spoustou svazků objeví knihu, která vrhne světlo, odhalí novou krásu, jako když cestou mlhavým krajem objeví poutník slunečné zákoutí, rozkvetlé nesčíslnými květy, stíněné košatými větvemi stromů a občerstvované šumící bystřinou. Takovou knížkou je ..." (Jiří Mucha, Studené slunce, Československý spisovatel 1968)
|
