Těžko říci, co se mi v hlavě zrovna zamotalo, ale (zdůrazňuji – nikým, ničím nerušen) provedl jsem poprvé něco, na co bych do té doby snad ani nepomyslel – ještě v přístroji jsem si zformátoval kartu s nezpracovanými fotografiemi. Co s tím ...

Vážný kandidát na foťák, kvůli kterému budete (občas) právem nechávat zrcadlovku doma - obrázky z něj lezou opravdu parádní a rozsah ohnisek 24 - 120 mm je často považován za téměř ideální. Vydařená konstrukce, výborné ovládání a koneckonců i ISO 12800 je v mnoha případech použitelná volba. Jasné, že ho japončíci pro jistotu opět něčím podtrhli - makro sice není tak zoufalé jako u předchůdce, ale pořád slabota a ubohou výdrž akumulátoru jsem musel v praxi vyřešit nákupem dvou dalších - při celodenním fotografování naprostá nezbytnost. Suma sumárum, tři zajímavé společné roky.    

Velmi zajímavý aparát, který skoro vůbec (předpokládám, že záměrem výrobce) neumí makro. Proto jsem si jej neponechal a posléze zakoupil následovníka G1X Mark II (i když ani to není makro přeborník). Jinak je to poctivý kus s plochou čipu 6 x větší než dosavadní příslušníci řady G. Jako příklad odkazuji na fotky z Jeruzaléma, kde především záběry z Chrámu Božího hrobu snímané na ISO 3200 naznačují, co velký snímač umí.

Ultraširoký objektiv se solidním zpracováním jsem důkladně vyzkoušel v srpnu 2013 na cestě Pobaltím.

Koukněte na fotky, případně si přečtěte, co o objektivu soudí Ken Rockwell.

Rychlík s vysokým šumem ...

Odolný fotozápisník.

Příjemným dozvukem úspěchu v soutěži Správy Krkonošského národního parku zvané Miss louka 2011 je pro mne publikování několika "lučních" fotografií na straně 16 čísla 11/2011 časopisu Krkonoše-Jizerské hory.

Prémiový přístroj v kompaktní kategorii je důstojným připomenutím časů, kdy Olympus určoval trendy. Krátce o dojmech z fotografování  a také nějaké video v tomto příspěvku.